Východní Himaláj, Oblast Kančendženga, Talung – 7343 m n.m.

• Cesta: Thumba party
• Severní pilíř M6, WI6
• Délka výstupu 2100m
• Vylezeno za 7 dní
• Alpským stylem
• Spolulezec: Zdeněk Hrubý
• Květen 2013
• Nominace na Piolet d´Or v kategorii výškového horolezectví
• ČHS ocenil jako výstup roku

Trojdílná expedice Never Stop Exploring

21.4.2013

Vyhýbám se lidské řece, která proudí bez jakéhokoliv řádu ze všech stran, uskakuji a zároveň narážím do cizích těl. Taková intimní blízkost a otírání se v jednom kuse o někoho, by mne normálně přivedla k šílenství, přesto v mé hrudi buší šťastné srdce.

Právě čtete řádky, které letí na vaše monitory přímo z lidského mumraje, prosyceného vonným kořením včetně nasládlého smrádku z hnijícího čehosi, lomozem, pestrostí barev a hladivého slunce, které každý den zapadá nad bělostnými štíty hor. Ano, mluvím o Káthmándú, které řadím mezi magická města, kde se setkávají, národy celého světa. Jejich cíle jsou různé ať trek, případně sjíždění řek, nebo lezení na zasněžené vršky Himálaje, kde kyslíku jest tak málo, co za nehýtek by se vešlo. Jedno mají ale společné, odvézt si zážitky, které tato krásná země nabízí.

Mé kroky bez cíle směřují Káthmándskou čtvrtí Thamelu a oči hledí s úsměvem jak na starého známého, kterého jsem delší čas nepotkal. Takže startujeme…

„NEVER STOP EXPLORING“ 
NEPÁL – PÁKISTÁN - ANTARKTIDA 
TŘI EXPEDICE V JEDNOM ROCE, TŘI VÝJIMEČNÁ MÍSTA 
TŘI POKUSY O PRVOVÝSTUP V ALPSKÉM STYLU

První expedice: Nepál

Název výpravy: Talung 2013 
Cíl expedice: Dokončit můj projekt, který jsem začal s Houbou, neboli Tomášem Rinnem v roce 2004 panenským SZ pilířem na Talung (7343 m). 
Datum konání: 15. duben - 30. květen 2013

Druhá expedice: Pákistán

Název výpravy: Gasherbrum I. 2013 
Cíl expedice: Dokončit taktéž rozehraný projekt z roku 2010 Z stěnou, který jsem započal se Zdendou na Gasherbrum I. (8064 m). 
Datum konání: 10. červenec - 2. září 2013

Třetí expedice: Antarktida

Název výpravy: Smith Island 2013 
Země: Antarktida / South Shetland Islands 
Cíl expedice: Jedná se o letitý sen, který začíná v Ohňové zemi naloděním na devítimístnou plachetnici, která odfrčí od břehů jižní Ameriky přes Drakeovu úžinu. Nemusím podotýkat, že v této části je nejdivočejší moře a samotná přeprava tam i zpět bude dost silným zážitkem. Smith Island leží v těsné blízkosti antarktické pevniny, přičemž je tvořen jedním obrovským hřebenem táhnoucím se přes celý ostrov. Náš zálusk je vylézt prvovýstup na Mount Foster (2105 m), který je od hladiny oceánu přímo „hradský“ a první přechod 30km hřebene Smithu. 
Datum konání: prosinec 2013 - leden 2014

 Z průběhu výprav budu dávkovat informace postupně přes vaše oblíbené weby, podle toho zda technika půjde do stávky či nikoliv :-), nebo můžete taktéž vše sledovat na Fb případně na webu.

Prvovýstup alpským stylem SZ pilířem na Talung 7349 m n.m.

28.5.2013

Zdravím, posíláme Vám pozdrav z Nepálu, z místa, které by se bez nadsázky dalo označit, jako horoucí řiť medvěda… Právě již čekáme na letadlo, jež nás posune přes Káthmándú blíže k domovu. Ve stínu je 40 stupňů a i vzduch se líně tetelí. Snad jedině vychlazený Carlsberg padající do našich vyprahlých volátek, se dá označit přívlastkem civilizační vymoženost, jinak hotový středověk :-).

Ale k věci, naše první expedice Never Stop Exploring - Nepál, se dá již označit za exkluzivně úspěšnou. Z českého horolezeckého úhlu se jedná o nejlepší výstup od pádu bolšána v Himálajích a to prosím bez toho, že bychom ztratili soudnost. Ze světového pohledu bude patřit mezi nejvýznamnější podniky ve velehorách letošního roku…

Shrnuto a podtrženo: 
Prvovýstup alpským stylem severozápadním pilířem na vrchol Talungu (7349 m n. m.), za sedm dní lezení ve stěně a šest přetrpěných bivaků, ve dvou lidech bez další cizí podpory. Délka výstupu 2500 m, obtížnost M6+, WI6. Oblast Kančendženga, východní Himálaj – Nepál.

Expedice Never Stop Exploring - Talung 2013

4.6.2013

Předevčírem 30. května, konečně po více jak měsíci a půl, kdy jsme opustili naše domovy, nás ocelový Fénix znovu vyplivl nazpět na rodné hroudě v Práglu. Ten, kdo zná ten pocit návratů po prožitém strádání, bude se mnou souhlasit, že domov, který se zdá místem běžným, téměř by se dalo říci, až šedivým při běžném denním frmolu, tak se rázem promění v rajskou zahradu, kde zurčí potok a štěbetají ptáci. Kde hojnosti, porozumění a lásky je tolik, že jen matně přemýšlíte, proč tak něco dokonalého jste kdy opustili. A přeci…

Než napíši článek z deníčku expedice, která již v tuto chvíli má své osudové stránky dopsané, a utříbím si v hlavě zážitky, jež pomalu usedají na dno vzpomínek, tak strohá fakta oproštěná od jakéhokoliv citu mohou vyplout na světlo boží.

Patnáctého dubna jsme se Zdendou vystartovali směr Nepál. Vyrážíme úmyslně s lehkým zpožděním do jarní himálajské sezony, kdy doznívající zimní monzun ztrácí již na dechu. V sázce je vše na jedné kartě a to, že v krátkém čase stihneme vylézt kopec před dalším příchodem monzunové vlny.

Samotný trek na Yalunský ledovec do monumentálního amfiteátru Kanchenjungy, Kumbakarny, neboli Janu, Kabru a včetně našeho cíle Talungu, je zaručeně hotovým očistcem, pro toho, kdo nenávidí chození. Jedná se o jeden z nejdelších přístupů pod kopec, který znám. Samotné handrkování s nosiči a pochod do BC (5100 m. n. m), nám zabral bezmála šestnáct dní. Nebylo času nazbyt a tak následná aklimatizace, byla na pořadu hned druhý den po našem příchodu. Cíl zněl jasně, výklus normálkou na Talung, do výšky někam nad 6500 metrů, dvakrát se tam vychrupnout a zároveň si prohlédnou tím náš případný sestup při úspěšném dolezení pilíře.

Vše probíhalo OK a po malých peripetiích, kdy jsme byli nuceni pět dní čekat, až se mi odporoučí dávivý kašel, vyrážíme nakonec v plné síle a odhodláni opřít se do následujícího pokusu se vším, co v nás je.

Průšvih bylo jen rozhodnutí kudy vzhůru. Letošní sezóna, byla naprosto odlišná od předchozí v roce 2004, kdy jsem tady měl pokus vylézt na S/Z pilíř s Houbou (Tomášem Rinem). Rozdíl tak diametrální, že náš původní záměr, při pohledu na tmavou skálu, kde v první třetině pilíře chyběla naprosto sněhová pokrývka s ledem, dávala jasnou odpověď, „tudy vás ani náhodou nepustím chlapci“.  Tudíž, jak mlsný sup jsem jeden den ležel s dalekohledem položen na zádech ledovce a sledoval slabé místa pilíře, kudy na tu potvoru, aby dala. Nakonec možnosti se zúžily na dvě. Nicméně, každá z nich, měla nejedno kritické místo s objektivním nebezpečím. Volba nakonec padla na levou stranu S/Z pilíře, kde na základě spíš intuice jsem tajně doufal přes průzor dalekohledu, že ta tenká bílá linie, vzdálená ode mne víc jak dva kilometry, která vedla závěrečným HeadWallem, je právě ta naše správná dálnice a propustka k vrcholu.

14.5. - Vyrážíme do ABC pod úpatí Talungu

15.5. - V 5hodin ráno již ukrajujeme první metry z následujících dvou a půl kilometrů. Kolem sedmé již narážíme na tvrdý vodní led, kterého se nezbavíme v průběhu dalších dní. Lezení je únavné, relativně vyrovnaně obtížné a vyžadující v každém kroku stálé soustředění. Ten den končíme po 14 hodinách „rachtání“ na vysekané poličce pod vysutým sérakem ve výšce 5900 m.

16.5. -  Po předchozím dnu a námaze vstáváme později, nicméně monotónní dřina pokračuje a místy je zpestřena sněhovou strání, kde si konečně při zakopnutí do hlubšího sněhu, lýtka trochu odpočinou. Ten den končíme relativně brzo, již ve čtyři. Jako základ pro bivak nám slouží díra séraku 6300 m.

17.5. - Tento den je vstupní branou do horního HeadWallu po strmém ledu a místy promixovaným se skálou. Před námi se otevírá klíč stěny. Lezecký den končí po patnácti hodinách až se tmou, kdy v posledním světle kopeme do ledu a vytváříme skromnou plošinku pro stan 6700 m. V průběhu noci nás zasypává sníh, padající pod nárazovým větrem, který musíme odhazovat.

18.5. - Průlez tenkými vyledněnými žlábky pokračuje celý den až do výšky 7000, kde stavíme za skalním pilířkem stan. Je silný nárazový vítr, který v noci ustává. Přes den došlo k pádu šutrů, který jsem ukopnul mačkou, a Zdendovi přistál jeden z nich na helmě. Naštěstí Zdendova hlava zůstala celá, ale odnesla to helma, která byla vedví :-), včetně foťáku na boku.

19.5. - Den jak víno, s výhledem již na Shikimskou stranu a celé panoráma Kanchenjungy. Následuje průlez horním polem pod vrcholový hřeben. Kolem 12. hodiny dolézám na vršek a filmuji poslední záběry, těsně než valící mlha ukradne svět. Zdenda již přichází na vrchol v bílé tmě. Začíná sestupové drama, kdy je vidět tak na špičku nosu, jež končí večerem ve výšce 6600m.

20.5. - Pokračujeme v sestupu mezi trhlinami a séraky až na suťovisko. Kolem 13. hodiny docházíme do BC, kde na nás již čekají nosiči. Následující den hned po ránu máme sbalený BC a šlapeme přes Yalung směrem domů. Hurááá a šáteček.

Cesta dostala název Thumba Party, podle typického nepálského nápoje Thumby, který obsahuje zkvašený proso, kukuřici a další, včetně veselých voltů, který roztáhnou nejeden úsměv. Vede v S/Z straně pilíře na vrchol Talungu 7349 m a celková délka výstupu je 2500 m. Obtížnost bez jakéhokoliv šponování je v mixech M6+ a WI6 ledových.

Použitý jistící materiál a vybrané vybavení: 1× 80metrové lano Ø 7,8 mm, 5× friend (sada 1-5), 5× šroub do ledu, 5× skoby, 1× útočný stan.

Barvitější vyprávění si nechám až pro romantické duše, které se se mnou znovu vrátí na Ledovec Yalung a krok po kroku prožijí příběh, který rozhodně nese v sobě nejednu špičatou příhodu.

Těbůh a díky i za Zdendu, jak za podporu, tak i příjemná slova po našem návratu. 
Mára