Konečně mám pocit, že se zastavil několikadenní blázinec, který se točil zběsile ve spirále jak divoké tornádo. Nastalo bezvětří se svatým klídkem. Jsem usazen v kovovém bílém křesle na hotelové terásce Hotelu K2 a bosýma nohama šourám sem tam, jako v měkkém kartáči, po krátce zastřihnutém zeleném pažitu. Kolem jsou rozkvetlé růže a dole pod svahem teče mohutný Indus. Celý tento skutečný zázrak je v amfiteátru špičatých hor, přičemž do toho svítí skrze plující mraky slunce a teplota je tak akorát.

Přiletěli jsme sem se Zdendou opětovně v pozdějším termínu, kdy všechny expedice již před námi nedočkavě zdrhly do kopců, a tak si konečně vychutnávám pohodičku se vším všudy v již zmíněném opuštěného hotelu na břehu posvátné řeky unášen představou následujících dnů.

Další v pořadí, po jarní expedici na Talung ve východním Nepálu, je druhý letošní návrat k zanechané práci z minulých let a to Gašerbrum I, neboli chcete-li „džíí-van“ či „Hidden Peak“. Sice náš cíl leží stále ještě o více jak 100 kiláků vzdušnou čarou dále než je Skardu, nicméně již teď mohu s klidem říci: „Expedice začala.“

Název druhé Expedice Never Stop Exploring 2013 je Gasherbrum I (Krásná hora), jež ční do výšky 8068 metrů, jako samovládce nad přilehlým okolím. Nachází se ve státě Pákistán v pohoří Karákóram a regionu, který místní nazývají Baltistán.

Než se k němu dostaneme, pojedeme nejprve ze Skardu Jeepem až do Askole a pak budeme pochodovat Baltorským ledovcem pod žulovými věžemi Tranga a ostrého Masherbrumu (K1 - 7821 m n. m.), až na jeho konec. Zde podívaná nabere teprve své bizarnosti a v partě seřazené od K2 (8611 m n. m.) se sousedem Broad Peakem (8047 m n. m.), kterým kryje záda západní stěna Gašerbrumu IV (7925 m n. m.), přičemž pravé křídlo střeží sněhové varhany Čogolisy (7665 m n. m.) s Mitre Peakem (6010 m n. m.), se klidně může našinci stát, že mu z toho padne čelist až na zem. 
A to není zdaleka vše, pakliže člověk dá čelem vzad, tak uvidí nádhernou věž v podobě Muztagh Toweru, která dá definitivní ránu z milosti. Tak to holt je. Nicméně my budeme pokračovat dál, až do zadních míst Abruzziho ledovce, kde na nás již bude čekat s otevřenou náručí naše stará známá „G1“. Je pravdou, že na vršku jsme v rozdílném čase oba dva již stáli, ale nevyrovnaný účet z roku 2009, kdy náš pokus o prvovýstup skončil úprkem dolů, hodláme letos dotáhnout do zdárného konce.

K naší výpravě a radosti ještě přiskočili dva super Titáni a to Tomáš Petreček a Mára Novotný. Jejich cíl bude vylezení japonského kuloáru na G1, přitom si v mezičase budeme dělat parťáky, jak při aklimatizaci, tak i v BaseCampu. Pak následně už nezbývá nic jiného, než se znovu Zdeňkem zakousnout v alpském stylu do nedotčené diretky západní stěny G1.

Posílám pozdrav do Čech